Žába na prameni


Žila byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí: "Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych se znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat mi jídlo, prát košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastni." Tentýž večer si princezna při vychutnávání žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela: "Tos uhod, blbečku!" V jedné vsi jménem Líšnice nedaleko Prahy žila byla kamenná žába, a ta se stala inspirací pro tři sudičky. Jmenovaly se Dana, Hana a Anna. Dítěti, které pokřtily Žába na prameni, přisoudily zájem o věci veřejné, v obci i v celé zemi. Jednou se totiž Dana a Hana, které neměly na mateřské dovolené se čtyřmi batolaty co na práci, podívaly do novin, a objevily inzerát, který nabízel grant na projekty pro rovné příležitosti mužů a žen. Aby bylo jasno - Dana má sedmnáctiletého a tříletého syna, Hana tříletá trojčata. Zatelefonovaly Anně, která právě v té chvíli znechuceně dočetla jakousi patriarchální pohádku, a bylo rozhodnuto. Zaplatily si školení pro příjemce grantů na podporu rovných příležitostí, sepsaly grantovou žádost na projekt Rovné příležitosti v pedagogické praxi, a s prostředky Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky se pustily do práce. Jejich Žába totiž věří v nový svět bez starodávných předsudků, a proto začala připravovat vzdělávací semináře, workshopy, a kulturní pořady zaměřené na genderovou problematiku a rovné příležitosti. Chce vzdělávat učitelky a učitele v problematice gender a rovných příležitostí a pomoci jim vychovávat a vzdělávat děti bez předsudků o tradičně vymezených rolích žen a mužů, vychovat novou generaci v duchu principů rovných příležitostí. Chce, aby naše děti, kluci i holky měli stejnou šanci se rozvíjet, a stát se tím, čím chtějí, bez ohledu na to, co jim společenské předsudky nalinkovaly. Aby holčičky neslyšely, že matematiku nebudou potřebovat, protože se stejně vdají, aby kluci neopovrhovali holkami, protože nemají logiku, rozuměno tu mužskou. Nutno podotknout, že projekt zaměřený na vzdělávání pedagogů je v naší zemi prvním svého druhu. Školení učitelek a učitelů je míněno pro základní školy, ale sudičky usoudily, že s bouráním genderových stereotypů by se mělo začít už v mateřských školách. V říjnu 2005 totiž vláda schválila Národní koncepci rodinné politiky, jejímž cílem je posílit postavení rodiny v české společnosti, vytvořit pro ni příznivější společenské klima, a umožnit sloučení profesní a rodičovské role. Znamená to bořit tradiční předsudky, podle nichž muž nepatří do kuchyně, ani k dětem. Záměrem koncepce je umožnit otcům, společenským vědomím i podmínkami, aby se zapojili do péče o děti tak, jak je to dokázali muži v severských zemích. Hana studuje Českou zemědělskou univerzitu. Se svým manželem má dohodu - třikrát týdně se o trojčata stará ona, dvakrát týdně jejich otec. Anna vystudovala pedagogickou fakultu, Dana tu stejnou. Chce, aby jí budoucí snachy nemusely její syny jednou reklamovat. Všechny tři jako jedna žena říkají: "Je na čase přestat dělat z pojmů jako je gender, feminismus nebo rovné příležitosti bubáka. Je třeba začít jim rozumět. Feminismus si stále mnoho lidí spojuje s nebezpečnou ideologií a většina z nich se brání toto slovo používat z obavy před společenskou diskreditací. Hlásíme se k feminismu a chceme odstranit z těchto pojmů strach, chceme, aby se staly součástí běžného života učitelek, učitelů, dětí a všech emancipovaných lidí." Kdo totiž políbí jejich Žábu, stane se rovnoprávným člověkem.


Olga Sommerová